Sebastian Vanický pocházející z Chocně a letošní účastník Yody, pojede už příští září na UWC školu do zahraničí. Jak se o příležitosti dozvěděl, jakou roli hrála jeho mentorka nebo zda má před odjezdem z něčeho obavy? O tom všem se dočtete v našem rozhovoru.
Sebastiane, nedávno jsi byl přijat na UWC (United World Colleges), mohl bys našim čtenářům vysvětlit, co UWC je?
UWC je síť 18 prestižních středních škol nacházejících se na 4 kontinentech. Ale není to taková střední škola jakou si představíme tady v Česku. Jejich přístup ke vzdělání je především o komunikaci, řešení problémů, budování týmové spolupráce a zároveň samostatnosti a sebevědomí. Při výuce je kladen apel na kritické myšlení. Jelikož je to mezinárodní škola, jsou tam studenti z celého světa, kteří se tam dostávají skrz národní komisi. Přesně tak jsem se tam dostal já. Už přijímací řízení je samo o sobě unikátní. Nezakládá se na znalostních testech nebo IQ. Vybírá se na základě charakteru a potenciálu jedince a zda jeho osobnost koreluje s hodnotami UWC.
Zmínil si odlišný přístup k výuce, podobný spíše k západním zemím. Je toto společné pro všech 18 škol, nebo se i v tomto od sebe liší, podle toho, v jaké lokaci jsou?
Na všech UWC školách se učí podle IB* a tím pádem jsou jasně dané požadavky, které musí studenti splnit. Začnu esejí, v rámci které student dělá vlastní rozsáhlou rešerši a následně píše research paper. V rámci samotného studia si pak musí vybrat aktivity, které spadají do CAS (= creativity, activity and service). To znamená, že si musíme vybrat nějaký kreativní předmět, aktivitu a sociální službu. Já si například vyberu fotografii, jako svoji kreativní činnost. V rámci aktivity si můžu vybrat třeba triatlon, basketbal, plavání, jiu jitsu, nebo cokoliv jiného, co je přístupné na té dané škole. Toto je hodně individuální. Servis znamená, že musíme dělat něco pro společnost. Student může například pomáhat v útulku pro psy, nebo chodit do hor sbírat odpadky. Já budu nejspíš chodit vypomáhat do centra pro podporu lidí s mentálním postižením. Pro všechny školy poskytující IB, je povinné CAS aktivity mít. Na konci studia skládají studenti IB zkoušku, a to ze 6 předmětů, které ty dva roky studují.
*IB neboli International Baccalaureate je 2letý vzdělávací program, na jehož konci student získá mezinárodně uznávaný diplom (něco jako maturita).
Opravdu se mi líbí metoda CAS, to je přesně něco, co se Yoda snaží ve svých mentees podpořit. Ty už jsi zmínil i své plány pro CAS, takže to vypadá, že už víš, do jaké země pojedeš?
Výběr finální země byl hodně stresující. Na začátku výběrového řízení komise pošle uchazečům seznam stipendií, které jsou na daný rok vypsané (= tedy seznam škol, na které se může ten rok dát dostat). Letos jich bylo 8, čož je na české poměry docela hodně. Tato místa jsou ještě odstupňovaná tím, jak moc velké pokrytí stipendium poskytuje. Je dokonce možné i 100% pokrytí. Já jsem zhruba věděl, jaké jsou mé možnosti a podle toho jsem si své lokace vybral – pro mě konkrétně to bylo Německo, Indie, Kanada a Bosna a Hercegovina. Pak jsem se kouknul i na předměty, které dané lokace nabízí, a tím se mi to zúžilo na Německo a Indii. Nakonec jsem si vybral Německo.
Jak si se o UWC vůbec dozvěděl? Určitě to není všeobecně známá instituce.
Všechno to začalo, když mi moje sestra řekla o letní akademii Discover. Rozhodl jsem se tam taky jet a právě na Discoveru mi byl prezentovaný koncept UWC. Padlo takové přirovnání, že UWC je Discover na steroidech. Zároveň byla možnost se na Discoveru přihlásit do mentoringu. To mě zaujalo a rozhodli jsme se s jedním kamarádem přihlásit. Já jsem byl do mentoringu vybrán a téma, které jsem chtěl se svou mentorkou Lízou rozvíjet (Lízou Mračkovou pozn. redakce), bylo kam dál po střední. A ta mi právě představila UWC se slovy, že to byly ty nejlepší dva roky jejího života. Popsala mi to jako vysněnou školu, takže jsem to musel prozkoumat.
Jsem ráda, že se ukazuje, že užší spolupráce mezi Discoverem a Yodou je přínosná.** Na začátku jsi popisoval, jak se liší koncept těchto škol od českého školství. Reflektovalo se to nějak i v procesu pohovorů? Překvapilo Tě během pohovorů něco? Ať už pozitivně, nebo negativně.
Překvapilo mě, jak v klidu to bylo. Pořád nám to opakovali, hlavně Líza, že se toho vůbec nemusíme bát, protože chtějí poznat jací jsme. Bylo důležité, abychom byli sami sebou, protože osobnost je to, co hledají. I přesto jsme se všichni báli. Někdo více někdo méně. Po skončení jsme se ale i s ostatními shodli, že to opravdu byl spíš takový přátelský rozhovor. Já navíc šel do druhého kola s tím, že jsem si nebyl jistý, zda je to opravdu to, co chci. Takže jsem i díky tomu byl třeba méně nervózní než ostatní. Ale pak jsem postoupil do třetího kola a rozhodl jsem se do toho jít.
**Yoda začleňuje během školního roku mentoringové dvojice spojené diky Discoveru pod sebe. Student má možnost se zúčastnit všech doplňkových aktivit k mentoringu, které Yoda nabízí. Mentoring samotný však probíhá už od léta.
Takže celkem byly tři kola?
Ano. První kolo je písemná přihláška a několik esejí s motivačním dopisem. Druhé kolo byly pohovory v angličtině i češtině, debaty a týmové aktivity. A pak bylo třetí finální kolo ve formě pohovoru.
Připravuješ se nějak speciálně na odjezd?
Teď jsem hodně zařizoval praktické věci, jako doktory a papírování – toho bylo neskutečně moc. Jinak s kamarády si připravujeme rozlučák. Pojedeme někam do zahraničí cestovat a stanovat. A s přítelkyní si připravujeme seznam věcí, které chceme stihnout, než oba odjedeme na školy v zahraničí.
Máš z něčeho obavy?
Těch obav je určitě hodně. A taky bylo hodně neprospaných nocích a hodně stresu. Především kvůli tomu, že tahle kapitola mýho života končí. Můj život bude úplně jiný a navíc na nové škole nebudu nikoho znát. Ale s pomocí absolventů, a i mé mentorky Lízy, jsem to překonal. Pomohlo, že jsem se mohl na cokoliv zeptat, třeba jako: jak moc akademicky náročné to je, jak psychicky náročný je přestup do jiné země nebo třeba i co se dá dělat o víkendech. Ale teď už jsem ve fázi, že se na to moc těším.
To ráda slyším a za celý tým Yody Ti přejeme, ať se Ti tam líbí.